Čistíme si zuby

Nebudu toto téma rozebírat více, protože jen při psaní se mi začínají chvět ruce a bolet břicho. Já nemám ze zubaře strach, ale přímo panickou hrůzu. Proto k němu nemohu, a proto mám zuby jako noty na buben. Ale dále. Každý z dnešních zubních doktorů člověka poučí, jak si zuby čistit správně. Dnes už to tedy není žádné tajemství. Pokud vás nepoučí přímo váš lékař, tak vás alespoň pošle k dentálnímu hygienikovi a ten vám za mrzký peníz vše vysvětlí. Tedy přesný postup čištění a také vám provede přednášku o tom, co používat. Kladivo a majzlík vyloučí jako první. Taktéž vás upozorní, že dlabat si zbytky oběda nebo večeře špičkou nože asi také nebude to pravé ořechové. Na to jsou párátka. A poučení zakončí tím, že vám řekne jaký byste správně měli požívat zubní kartáček.

Ona totiž tato věcička není jen tak zubní kartáček, na to pozor. Má různé druhy štětin a různě tvarovaná držátka. Štětiny mají trojí tvrdost. Většina lidí bere střední, aniž tuší proč. To je ovšem chyba, tvrdost štětin vám má sdělit právě váš dentista. Podle toho by si člověk měl ze zubních kartáčků vybrat.

Druhá věc je ergonomie, zde je již víceméně ve výběru volná ruka. Kartáček se vám musí držet dobře a nesmí vás nutit na zuby příliš tlačit.

Poslední kritérium kartáčku je barva, která však nemá na zuby žádný vliv. Černý zubní kartáček bych osobně volil naprosto klidně, protože mám černou barvu rád a v koupelně by jistě přitáhl pozornost. Možná je to trošku morbidní, ale pro mne je vše kolem zubů morbidní až dost, takže bych prostě volil černou barvu.

Je samozřejmě čistě na vás, čím si zuby čistíte. Zda si ještě ke kartáčku kupujete dentální nit, nebo třeba zásobu hřebíků. Ano, znám lidi, kteří si v ústech skutečně hrabou hřebíkem. V každém případě buďte velmi uvážliví. Pokud si totiž poškodíte zubní sklovinu, čekají vás jen a pouze potíže.