Představte si, že vás právě požádal váš kolega na pracovišti, abyste během zítřka vycestoval na služební cestu do zahraničí. Ve vaší zahraniční pobočce bude zapotřebí uvést cosi do pořádku. Odjíždíte tedy služebním vozem například do Maďarska a na cestách trávíte celkem sedm hodin. Po celou dobu váš vůz „šlape jako hodinky“ a je na něj spolehnutí. Při návratu do vlasti se vaše auto chová podobně, takže jej za to, že vás bezpečně dovezlo tam a zase zpátky, pohladíte po kapotě. Pohladit po tváři by ovšem zasloužil každý, kdo se přičinil o to, aby jízda do Maďarska probíhala bez problémů, a abyste se pak mohl plně soustředit na svůj pracovní výkon.

V automobilech se nachází obrovské množství součástek, údajně něco kolem třiceti tisíc dílů. Mezi nimi také mohou být ty, co jsou vyrobené z nerezové žáruvzdorné oceli třídy 17, ČSN 17 134, označované jako X22CrMoV12-1. Tento materiál vykazuje značnou odolnost vůči mechanickému namáhání, ocel je velmi tvrdá a pevná, a to i za extrémně vysokých teplot. Zároveň je odolná vůči korozi a snadno se opracovává. O tyto vlastnosti se starají i legující prvky chrom, molybden, vanad, mangan a křemík. Z této oceli se v automobilovém průmyslu zhotovují například části motorů či jiné velmi namáhané součástky.

Výroba oceli v ocelárnách se však soustředí i na další ocelové polotovary, například jde o kotlovou ocel, nitridační ocel, konstrukční ocel, pružinovou ocel, cementační ocel atd. Ocel stále představuje pro současný průmysl naprosto zásadní a důležitou surovinu, bez níž bychom nebyli schopni zhotovit nejen dopravní prostředky a stroje, ale i domácí spotřebiče, nábytek, textilní výrobky a další spotřební zboží. Ocel je potřebná i pro zemědělství a potravinářskou výrobu, kdybychom neměli tuto techniku, promítlo by se to do lidského života výrazným způsobem.